Romeo a Julie se šťastným koncem?
Kaplička v Crhově postavená v roce 1801 (převzato z webu obce Crhov)
Žil byl kdysi v Crhově sedlák Juránek. Se svojí ženou měl deset dětí. Jedno z nich, dcera Anička, porodila den po svých 21. narozeninách (tedy správně dne svého křtu) na rodičovském statku nemanželskou dceru Marii Annu. Jako otec tohoto dítěte je v matrice zapsán Tomáš Štoudek (Thomas Staudek) sedlácký pacholek. Sloužil Tomáš přímo u Juránků? Dalo by se celkem pochopit, že se holka spustila s pacholkem, jenže tento v té době už 31letý muž byl nejmladším synem pohodného z nedaleké rasovny. Byl to tedy člověk, s kterým by si žádná poctivá sedlácká dcerka rozhodně pletky nezačala.
K žádné svatbě tehdy nedošlo. Avšak neuběhly ani dva roky a Anna byla opět v očekávání. Zkoušela jsem si představit, co se asi v té době u Juránků dělo, leč nemám na to dost bujnou fantazii, a tak se radši budu držet faktů. 5. března 1810 se přece jen slavila svatba Aničky a Tomáše. Tři dny poté přišla na svět jejich druhá dcera Františka. Pak se mladá rodinka odstěhovala do nedalekých Černovic, kde si Tomáš postavil domek. Je to všechno nějaké divné, že?
Kde najednou vzal pacholek peníze na vlastní chaloupku lze snadno vysvětlit nevěstiným věnem. Proč si ji ale nepostavil na pozemcích sedláka Juránka, ale až v deset kilometrů vzdálených Černovicích? Jakoby pantáta Juránek nechtěl mít mladé moc na očích. Proč se svatbou tak dlouho otáleli, se dá také celkem pochopit, ale co byla tenkrát větší ostuda, být svobodnou matkou nebo spojit svůj osud s člověkem sníženého původu? Řekla bych, že vstoupit do manželství s mužem z rodu „nedotknutelných“ bylo přece jen o malý stupínek lepší než nevstoupit do něj vůbec a mít na krku dva „pancharty“. Jenže byla ta děcka vůbec Tomášova? Co když je měla Anna s někým jiným, možná s nějakým ženatým sedlákem a Tomáš byl takovým posledním východiskem z nouze, jak čest rodiny zachránit. Tato varianta by se mohla zdát nejpravděpodobnější, kdyby ale nebylo jedné maličkosti – porovnání písma.
Obr. 1
Obr. 2
Obr.3
Člověk nemusí být zrovna písmoznalec, aby poznal, že zápis o narození Marie Anny z r.1808 (obr. 1) je psaný celý jednou rukou a nejspíš také ve stejné době. Otec Thomas Staudek byl tedy do matriky zapsán už při křtu malé Marie Anny. Rozhodně tam nebyl dopisován až po svatbě rodičů. Pro porovnání uvádím i zápisy z r.1810, narození Františky (obr.2) a sňatku Tomáše a Anny (obr. 3). Písmo je jiné, jak je zvláště zřetelné u velkého písmene S, malého d a koncového s. Z toho vyplývá, že Anna Juránková jméno otce udala a ten se také k dítěti veřejně hlásil. Příčinu toho, že se ti dva nevzali, bych viděla spíše v nesouhlasu Aniččiných rodičů. Nebylo to sice v té době obvyklé, ale zdá se, že Tomáš a Anička skutečně vzali z lásky.
Po svatbě žili v Černovicích, kde se jim pak postupně narodilo dalších sedm dcer a dva synové. Prvorozená Maria Anna sice v pěti letech zemřela, ale všech dalších deset dětí se dožilo dospělosti, jedna z dcer dokonce 91 let! Ve vsi je však evidentně rádi neměli. Nenašla jsem jediný zápis, že by Tomáš někomu svědčil na svatbě nebo byl za kmotra. Měl cejch sníženého původu, který nesly i jejich děti. Na dveře jejich chalupy žádní ženichové neklepali. Všechny dcery se vdaly až ve středním věku, kdy už měla každá nějaké to nemanželské dítko. Jedním z těchto „panchartů“ byl i můj pradědeček.
Černovice (převzato z webu obce Černovice)