Ukázka mojí práce

16.05.2015 22:56

Rod Dvořáčků z Petrovic a ze Žďáru na okr.Blansko

Příjmení Dvořáček vzniklo jako zdrobnělina příjmení Dvořák. K tomuto zdrobňování docházelo především na Blanensku, kde i dnes žije Dvořáčků nejvíce. Dvořáci byli původně větší svobodní sedláci. Tedy ti, co vlastnili hospodářský dvůr. Existuje však i názor, že to mohli být lidé ze dvora, neboli ti, co ve dvoře pracovali ale i lidé ze dvora šlechtického. Další vysvětlení říká „Dvořák = šafář“.

Náš nejstarší doložený předek se jmenoval Tobiáš Dvořák, narodil se někdy kolem r.1610 pravděpodobně v Petrovicích, kde i později se svojí manželkou Kristínou bydlel. Jejich děti jsou už ale uváděny jako Dvořáčkovi. Kašpar se v r.1702 oženil s pravděpodobně velmi mladou Bětou Štolpovou, která mu porodila 11 dětí. Nejmladší z nich byl náš předek Jiří, podruh v Petrovicích č.p.6. Ten poměrně brzo ovdověl a pro svých pět dětí  tak urychleně hledal matku novou. Našel ji v Jedovnicích, jmenovala se Mariana Sedláková a porodila mu  další čtyři potomky. Nejstarší z nich byl náš Jan.

Jan dospíval za vlády Marie Terezie a jedna z jejích reforem velmi ovlivnila jeho život. Byla to takzv. raabizace, pojmenovaná po svém duchovním otci F.A.Raabovi z Korutanska. Její podstata spočívala v rozparcelování velkostatků na malé kousky půdy, jež měly jakžtakž postačit k uživení jedné rodiny. Ty pak byly přidělovány do dědičného nájmu bezzemkům, kteří se nazývali familianti.  Doslova na poslední chvíli byl v r.1789  rozdělen i dvůr ve Žďáře, neboť následující roku Josef II raabizaci zastavil.  Jedním z familiantů, kteří získali kousek rozparcelovaného žďárského dvora byl i tehdy ještě svobodný dvacetiletý mládenec Jan. Tímto způsobem přesídlili naši předkové z Petrovic do Žďáru.

Obývali tam pak po tři generace domek č.p.43. I Jan se oženil dvakrát. Z prvního manželství s Mariannou Jalovou, původem z Holešína, měl dceru Marii Annu a syna Matouše, z druhého pak ještě dalších deset dětí. Matouš, co by nejstarší zdědil domek i políčko. Je zajímavé, jak se osud rád někdy opakuje. Ten Matoušův hodně připomínal osud jeho otce i jeho dědečka. I on záhy ovdověl, i on se brzy nato oženil po druhé. Jeho první manželka roz.Trávníčková ze Žďáru č.p.7 podlehla následkům těžkého porodu poté, co přivedla na svět svého třetího syna Františka, který však zemřel pouhé tři dny po ní. Zemřel i jejich předchozí chlapec Tomáš. Prvorozený Jan tedy vyrůstal jako jedináček, neboť druhé manželství jeho otce zůstalo bezdětné. Byl tedy i jediným dědicem rodinného hospodářství. Oženil se s dívkou, která měla stejné příjmení jako jeho macecha – Kakáčová (nebyly to však blízké příbuzné) a měl s ní sedm dětí, z toho jedny dvojčata. Dospělosti se však dožily jenom čtyři. Náš praděda František byl už ale nejmladší, takže žádné dědictví nebylo. Odstěhoval se do podnájmu v č.p.8, kde provozoval ševcovinu. Vypadá to, že to bylo v nějakém přístěnku u podsedníka Hasoně, s jehož dcerou se později oženil, protože ve svatebním zápisu jsou uvedena bydliště snoubenců jako 8a a 8b. Z Františkových dětí je v matrice zapsaný jenom nejstarší syn František (nar.1883), který ale za rok zemřel. Matrika končí v roce 1885 a další zápisy nejsou prozatím k dispozici.

Kontakt

Rodokmeny od Evy

evevesela@seznam.cz

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons John Mallon Iphoneography  © 2015 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode