Záhada rodu Knoflíčků
Pražský dům U Knoflíčků (foto převzato z https://www.restu.cz/u-knoflicku/)
Koncem roku 2007 byl u nás spuštěn zajímavý projekt s názvem Genetika a příjmení. Měl prokázat, zda muži se stejným příjmením mají totožný také Y chromozom. Do výzkumu byli mimo jiné zařazeni i nositelé nepříliš častého příjmení Klusáček. Z přibližně 400 jedinců byl vzorek DNA odebrán asi desetině z nich. A výsledek? Všichni měli společného předka. Jeden z autorů tohoto projektu forenzní genetik Daniel Vaněk dodává: „ Abychom mohli výsledky analyzovat i z historického pohledu, vzali jsme si k ruce Berní rulu. Tam jsme dohledali, že první Klusáčkové, sedláci Franz a Jakub, pocházeli z jihlavského panství Polná. A pokud toto zjištění porovnáme se záznamy v současném telefonním seznamu, zjistíme, že i po tři sta padesáti letech je největší počet Klusáčků právě na Vysočině. Takže naše hypotéza o vazbě Y-chromozomu na příjmení se potvrzuje.“
K podobným závěrům dospěl i známý moravský genealog Josef Peterka, který ve svém rozhovoru pro časopis Naše Rodina č.26, roč.2009 uvádí, že všichni Halasové z okolí Kunštátu jsou vlastně spřízněni s básníkem Františkem Halasem, neboť mají společného předka. Stejně tak prokázal i příbuzenské vztahy všech Nezvalů z okolí Blanska a jejich spřízněnost s básníkem Nezvalem.
Moje osobní zkušenosti jsou stejné. Pokud jde o příjmení, jehož nositelé se dnes počítají maximálně v počtu několika set (nikoliv tisíců) a hustota jejich osídlení v některé lokalitě stále výrazně převyšuje hustotu osídlení v ostatních krajích, mívají skutečně stejný původ, tj. pocházejí od jednoho předka. Potvrdilo se mi to prakticky u všech takových rodů, např. u rodu Štoudek, Štěrbáček či Kuběna.
To však platilo jen do té doby, než jsem začala zabývat rodem Knoflíček. Nejprve vše vypadalo prakticky stejně. Lidí, kteří se podepisují tímto příjmením, žije dnes v Česku celkem 450, 220 mužů a 230 žen. Výrazně převládají na Tišnovsku. (zdroj MVČR)
Mě však pátrání zavedlo do městečka Černá Hora na okrese Blansko, kde žil obecní pastýř Petr Knoflíček narozený pravděpodobně někdy kolem r.1648 (matrika udává, že zemřel roku 1719 ve věku 71 let). Měl tři syny s biblickými jmény Šimon, Jan a Jakub. Šimon a Jakub byli také pastýři, u nejmladšího Jakuba není povolání uvedeno. V roce 1715 se ale ve Spešově oženil s Veronikou, dcerou Mikuláše Tesaře také ze Spešova, a následujícího roku se jim tam narodila dcera Marina. Ta se pak ve svých 25 letech v Černé Hoře vdala za Václava Štoudka, pohodného z Louky u Kunštátu. A protože pohodní si obvykle brali zase jenom dcery pohodných, lze předpokládat, že i Jakub se živil tímto řemeslem. Potomci tohoto rodu Knoflíčků žili v Černé Hoře až do počátku 19. stol. Současně však pobývali na různých místech na Blanensku (Blansko, Doubravice nad Svitavou, Kulířov, Louka u Olešnice), v okolí Doubravníku (Pernštenské Janovice) a nakonec i kolem již zmiňovaného Tišnova. Téměř výhradně se živili jako pastýři, ovčáci a ovčáčtí pomocníci či pohodní. Vraťme se však ještě do Černé Hory. Už někdy kolem roku 1670 se tam objevuje další Knoflíček, tentokrát se jménem Jan. Tento Jan byl v Černé hoře polesným. Pravděpodobně byl svobodný nebo vdovec, neboť je zmiňován v mnoha matričních zápisech jako kmotr a jeho manželka nefiguruje ani v jediném. Zapsán je ale s titulem pán. Není zde také žádná zmínka o jeho dětech ani jeho úmrtí. Polesný však bývalo stěhovavé povolání, je tedy pravděpodobné, že Jan Knoflíček změnil po pár letech svého pobytu v Černé Hoře svoje působiště a zmizel někam do světa.
Dlouho jsem přemýšlela o tom, jaké asi byly příbuzenské vztahy mezi tímto správcem černohorských hvozdů a obecním pastýřem. Zdálo se mi možné, že by snad mohl být Petr nemanželským synem Jana. Jenže když Jan do Černé Hory přišel, musel být Petr už dospělý mladík a tak jsem tuhle možnost nakonec zavrhla a došla k názoru, že příbuznými vůbec nebyli. Je to sice hodně zvláštní, vždyť žili ve stejné obci a v tomto panství se toto příjmení jinak vůbec nevyskytovalo. Jaký osud asi předcházel tomu, aby se v tomhle městečku setkaly dvě větve jednoho rodu, které stáli na opačných koncích společenského žebříčku? Ale byli ti dva vůbec ze stejného rodu? Začala jsem pátrat po ostatních příslušnících rodu Knoflíček a výsledek mě hodně překvapil. Ostatně tady jsou (řazeno chronologicky):
Jakub Knoflíček a Knoflíčková, Dačice 1555, zapsáni v Manuálu na str.1
Matouš Knoflíček, švec ve Vodňanech 1562 (1 )
Jan Knoflíček, hrnčíř v Jičíně, 1575 – 1592
Eliáš Knoflíček, vlastnil dům č.26 v Hranicích (zemř. před rokem 1575). 4 děti. Dcera Johanna provdaná ve Strážnici.
Ezechiel Knoflíček Sušický, bakalář pražské akademie (promován 4.7.1589), učitel a později měšťan v Čáslavi. Jeho syn Ezechiel v r.1618 žák školy v Žatci, poté studium v Praze, sukcentor čáslavské školy a člen literárního kůru. Připomínám jako čáslavský konšel v r.1650, v roce 1649 se oženil, děti František, Václav a Anna. Zemřel v r.1666.
Jan Knoflíček, měšťan novoměstský 1591
Jindřich Knoflíček (1600 -33) řezník v Berouně č.31 na náměstí. Berounský radní. Pravděpodobně bez potomků.
Tomáš Knoflíček, švec, kutnohorský soused 1612
Václav Knoflíček z Vácova, farář ve Vanovicích 1622 (Vlast.moravská, boskovský okres, str.199)
Pavel Samuel Knoflíček přestoupil v Praze r.1632 na víru katolickou
Jan Knoflíček, starší obecní (člen obecního zastupitestva) v Klatovech 1634-35
Jan Knoflíček, obec Mrač, zaznamenán na Rychtě mráčské 20.7.1648 , poté v Berní rule 1654, okres Benešov
Jan Karel Knoflíček, správce na Budišovském panství. V matrice je uváděn jako Urozený pán. Manželka Žofie, synové Jan Josef (12.3.1692) (10090/3) a Jan Maxmiliána (27.10.1693). V roce 1704 byl hejtmanem na Veveří, v r.1705 hejtmanem slavkovským.
Anselm Knoflíček zemř.28.1.1756 v Praze, františkán a teolog. Od září 1739 lektor filosofie (později bohosloví) v konventu v Jindř. Hradci (Wikipedie)
Edmund Ignác Knoflíček, mnich a knihovník v cisterciánském klášteře ve Žďáře n. S. 1758 -1763
Pokud všichni výše jmenovaní spolu byli nějak spřízněni, museli to být světoběžníci!!!
V Lánském rejstříku se vyskytují dva Knoflíčci – celoláníci v Obci Křižínkov na panství Dolní Kounice. Tišnovské matriky se bohužel dochovali až od roku 1778. Ale ani na konci 18.stol. a na počátku století 19. se v nich jméno Knoflíček vůbec nevyskytuje. Zdá se, že se sem tedy příslušníci tohoto rodu přistěhovali až později. Domnívám se, že se s největší pravděpodobností jednalo o potomky pastýřsko-pohodnického z Blanenska. Otázku, zda zda-li měli někde v hloubi věků společného předka i s rodem Knoflíčků měšťanů a intelektuálů, by nám snad mohly zodpovědět jen genetické testy DNA.
(1) Jindřiška Koštová – Mezi hanbou a ctí. Nadávky ve Vodńanech v 16.stol. Diplomová práce, 2010, str.60-61. Žaloba od Matouše Knoflíčka a Pavla Svobody na Jiřího Plachotu o zhanění. „Jiří Plachota byl koželuh, který se do Vodňan přistěhoval z Netolic r.1553. Konflikt nastal, když tento koželuh začal vyvážet kůže z města a prodávat je cizím, nedbaje příkazu městské rady, aby je dal nejprve prohlédnout zřízené komisi. Domluvit mu měli ustanovení inspektoři, švec Matouš Knoflíček a Pavel Svoboda. Měli také zjistit, proč se nechová podle nařízení pánů. Namísto vysvětlení jim dal pouze urážlivou odpověď, vystihující však zcela rozpoložení člověka, který byl omezován v soukromých právech.
Zdroje:
https://cupress.cuni.cz/ink2_stat/dload.jsp?prezMat=38501
https://archive.org/stream/sbornkpspvku09praguoft/sbornkpspvku09praguoft_djvu.txt
https://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=730
https://www.vyber.sk/clanky/detektiv-dna/
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/140007304
https://is.muni.cz/th/109097/ff_b/Keramika.pdf (str.1)
https://theses.cz/id/tbkis2/Mezi_hanbou_a_cti-Kostova.pdf
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/140008994
https://www.inventare.cz/pdf/soap-kt/soap-kt_ap0050_00798_am-klatovy-dil-1.pdf