Bučovští - 2. část Mlýn
Jak se Mariana Rathauská seznámila se svým budoucím manželem Václavem Bučovským už asi nikdy nezjistíme. Pokusila jsem se aspoň vybádat, odkud a z jaké rodiny tento muž pocházel.
Historik Josef Pilnáček uvádí v Pamětech městyse Černé Hory, že doubravický rektor Václav Frantz Bučovský vlastnil mlýn v Křižanovicích. Kromě příjmení, které navádí na Bučovice, to byla jediná indicie, ze které jsem mohla vycházet. Neznala jsem ani jeho původní příjmení, protože Bučovský mu určitě v Bučovicích neříkali. Naděje na úspěch byla tedy mizivá, ale s pomocí bučovických – paní Květy Procházkové a pana Michalčíka, kteří mě tak trochu nasměrovali, jsem přece jen k něčemu dospěla.
Karel Tihelka se ve své publikaci o bučovických domech zmiňuje v r.1653 pustý čtvrtlánový grunt, na kterém předtím hospodařil Ondra Mlynář. Tento dům má dnes č.p. 174 a nachází se v Bučovicích v Legionářské ulici. Ve stejné ulici měl půllánový grunt i Jíra Možný. I ten byl v r.1653 již pustý. Je docela možné, že oba opustili město poté co ho v červnu 1645 vypálila švédská vojska. Nešli ale daleko. Oba dva se objevují v 5 km vzdálených Křižanovicích. Ondra Mlynář zde obsadil půllánový grunt a mlýn o dvou složeních. Pokud si myslíte, že to není žádný důkaz toho, že tento Mlynář byl nějak spřízněný s našim Bučovským, máte samozřejmě pravdu, ale čtěte prosím dál. První lánová vizitace udává, že v r.1656 vlastnil v Křižanovicích čtvrtlánový grunt i Jíra Možný. Vzhledem k tomu, že vizitace probíhala v těch teplejších měsících roku (od května do října), zemřel Jíra pravděpodobně již koncem tohoto vizitačního roku. V únoru 1657 se totiž jeho vdova Kateřina znovu vdala, a to přímo v bydlišti Václava Bučovského - v Doubravici nad Svitavou!!! To už přece nemohla být pouhá náhoda! Kdo asi ten sňatek lidí z obcí vzdálených od sebe 60 km domluvil? A proč? Napadá mě jediné vysvětlení, že to bylo dílo rektora Bučovského. Těžko by se asi snažil, kdyby Kateřina nebyla jeho blízká příbuzná. Proto se domnívám se, že šlo nejspíš o jeho sestru, kterou se snažil novým sňatkem zaopatřit.
Ondra Mlynář zemřel asi v roce 1662, neboť toho roku převzal mlýn jistý Jakub Potěšil. Pravděpodobně byl jenom nájemcem, neboť skutečným majitelem byl Václav Frantz Bučovský, který ho ve své závěti odkázal synům Františkovi a Jakubovi. Ti ho pak v roce 1690 darovali své sestře Anně. A o ní zase příště.