Dvory, Dvořáci a osada Klemov

Indikační skici z r.1826, na kterých jsou krásně vidět tři původní Klemovské dvory. Dnes na těch místech stojí domy č. 284, 285 a 292.

Nedávno jsem psala o tom, že většina Dvořáčků z Blanenska má svoje „hnízdo“ v Petrovicích. Jinak tomu je ale s Dvořáky. S těmi jako by se roztrhl pytel na sousedním Černohorském panství. Není se co divit, dvorů tam bylo dost. Z nich největší a nejznámější byl asi Svéslav a Selkov. Jejich historie je poměrně probádaná a popsaná, proto bych je jako kolébku tamních D(d)vořáků vyloučila. Myslím si, že původ selských Dvořáků z Jestřebí, Černé Hory, Bořitova, Jabloňan, Býkovic (tam se dařilo také Dvořáčkům), Obory… bude asi někde jinde. Vsadila jsem na maličkou osadu Klemov a mám pro to své důvody.

V Doubravici nad Svitavou, jejíž součástí se v r. 1850 Klemov stal, se vypráví tato pověst. Na lesnatém návrší na pravém břehu řeky Svitavy stávala v dávných dobách malá dřevěná tvrz, sídlo vladyky Klementa, který měl tři syny. Když zemřel, rozdělili si synové majetek, opustili tvrz a každý z nich si postavil vlastní příbytek.  Tak vznikla osada, kterou nazvali na památku svého otce Klementhof, čili Klementův dvůr, z čehož časem vznikl Klemov.

Pověst je pověst, nedá se brát moc vážně, jenže když jsem otevřela Lánový rejstřík, spadla mi údivem brada. V Klemově byly uváděny pouze tři stavení – tři poměrně velké, lánové grunty, s úrodnou půdou 1. a 2. bonity. Seděli na nich:

1. Tomáš Jašek
2. Martin Plhoň (po Jiřím Plhoňovi)
3. Martin Slíva (po Pavlu Hrachovinovy)

Dvořák sice žádný, ale tyhle grunty byly označeny v Purkrechtním rejstříku vesnice Jestřebí, ke které byl v té době Klemov přiřazen jako DVORY!!! Ve všech obcích kolem byly široko daleko jenom grunty, ale tady v maličkém Klemově najednou DVORY! A pak jsem našla zápis ještě o sto let starší. Byl z r. 1561 a nalézal se v nejstarší městské knize městečka Černá Hora. Pojednává o prodeji statku sirotků po Janu Dvořákovi z Klemova Petru Masařovi z Černé Hory. Prodeji byl přítomen strýc těchto sirotků černohorský rychtář Achata. (Registra A, fol.56). Z toho jasně vyplývá, že Dvořáci museli žít alespoň na jednom z těch klemovských dvorů už v 1. pol. 16. století!  Achata zemřel nedlouho poté, protože v roce 1564 je již označen jako nebožtík. Odhaduji tedy, že se mohl narodit někdy kolem roku 1500. V roce 1540 byl už rychtářem (fojtem). Měl syny Jíru, Valouše a nevlastního syna Macka. Dcery známy nejsou. Jedna se ale zřejmě provdala za Jana Dvořáka z Klemova. Vzhledem k tomu, že v roce 1561 byly jejich děti ještě nedospělé a neznáme ani jejich počet, mohlo k sňatku dojít zhruba mezi roky 1545 – 1555. Jan Dvořák se podle mě narodil v letech 1520 – 1530. Zemřel tedy mladý.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, Dvořáci jsou v té době zmiňováni také v Jestřebí. V r. 1555 kupuje Havel Dvořák železo pozůstalé po jeho zesnulém bratrovi Matoušovi Dvořákovi (snad z Č. Hory) a v r. 1571 se vdávala Dorota vdova po nebožtíkovi Kašparu Dvořákovi. Možná to s tou jejich kolébkou není zas tak úplně jednoznačné. Já ale sázím na Klemov.

 Zdroje:

Ve Víru událostí minulých aneb Rájec-Jestřebí včera a dnes

Přibyl, Sáňková - Městečko Doubravice nad Svitavou

Štarha, Skutil – Purkrechtní registra městečka Černé Hory

https://is.muni.cz/th/ws2b1/Packova_Purkrechtni_registra_obce_Jestrebi_1659_-_1749.pdf

https://www.mza.cz/a8web/a8apps1/D1/A8SL4DD2Bad3D1.htm

https://www.mza.cz/indikacniskici/