Jméno Thomaides je jednoznačně řeckého původu a znamená Thomův syn. Nositelé tohoto příjmení pocházejí pravděpodobně z Kypru. Díky mohutné emigraci se však rozprchli do celého světa. Dnes je na zeměkouli evidováno 368 Thomaidesů, z nichž nejvíce jich žije kupodivu v Tanzanii a to 192. Následuje Jižní Afrika 100, USA 31, Kypr 30, Anglie 9, Řecko 2, Austrálie 2, Francie 1, Švýcarsko 1. (údaje z r. 2014, zdroj https://forebears.io/surnames/thomaides).

Nenechte se však tímto úvodem zmást. Čeští Tomaidesové, kteří se také původně psali s h (Thomaides) nemají s těmito kyperskými světoběžníky vůbec nic společného. Tedy kromě jména. Jsou to všechno Češi jako poleno. Žije jich u nás v současnosti asi 50 (mužů i žen) a s největší pravděpodobností všichni pocházejí od společného předka. Proč tedy to řecké jméno?

Původně se totiž jmenovali úplně jinak. Možná Tomanovi nebo Tůmovi či tak nějak podobně. Až do doby, než se jeden z nich vydal studovat na Universitu (s největší pravděpodobností Karlovu), kde získal titul bakaláře. Mohlo to být na konci 16. stol., tedy ještě v době renesance. Tenkrát byla v módě latina a řečtina a vzdělanci si svoje příjmení ověnčovali latinskými či řeckými koncovkami (např. Comenius, Jesenius apod.) tak, jak se ti dnešní věnčí jména akademickými tituly. Náš Thomaides znal tedy nejen latinu, ale i řečtinu a aby to každému bylo jasné, tak si své jméno prostě pořečtil. Svědectví o tom podává mistr Martin Bacháček, rektor UK ve svých zápisech z přelomu 16. a 17. stol. (viz Paměti o školách českých, listář školství českého v Čechách a na Moravě od 1598 do 1616 s doklady starší i pozdější doby, autor František Dvorský), kde doslovně píše: „Jména prvotně jinak zněwší, teprve ve školách dle tehdejšího wkusu po latinsku wyšperkovaná.“

V tomto prameni je dokonce uveden jistý Joannes Thomaides Žďárský, který v r.1608 vyučoval ve škole v Mladé Boleslavy. V r. 1611 byl pak ( jiný???) Jan Thomaides Přerovský, vyslán na školu v Prostějově. Zajímavě zní i Jan Thomanides Teplický, který byl v r.1609 dosazen do Chlumce nad Cidlinou. Je třeba dodat, že o vyslání učitele - bakaláře žádala městská rada rektora Univerzity, přesně tak, jak to známe z filmu Nezbedný bakalář. Bakalář i nadále spadal pod univerzitní správu, přestože ho platilo město, kde obvykle vykonával i funkci městského písaře.

Je tedy známo, že bakaláři často měnili svoje působiště. K usazení Thomaidesových došlo pravděpodobně až po změně poměrů v Českých zemích tj. po bitvě na Bílé hoře. Nelze však ani zcela vyloučit, že první Thomaides, který dorazil do Trhového Štěpánova byl přímo některý z těch tří výše jmenovaných pánů, kterého si štěpánovští radní vyžádali, aby zde učil jejich děti číst, psát a počítat.