Bučovští - 1. část Mariana

Než v roce 1777 nařídila Marie Terezie, že manželka a děti dostávají jméno po manželovi (otci), nebylo to s těmi příjmeními tak zcela jednoznačné. Stávalo se totiž, že žena, jejíž sociální status byl vyšší, předávala svoje příjmení manželovi. Časté to bývalo v případech, když se muž přiženil na grunt a přijal tzv. příjmí po chalupě.  Ale že by si každý ze snoubenců ponechal to svoje příjmení, na to jsem narazila skutečně poprvé!!!  Zjistit to bylo poměrně obtížné. Brali se totiž ještě v době „předmatriční“, někdy kolem r.1640, záznam sňatku neexistuje. Jejich děti jsou zapsány zcela tradičně, otec jménem a příjmením, matka jen křestním jménem s dodatkem uxor (manželka). Vlastně by mě vůbec nenapadlo, že ji mohli nazývat jinak. Až jsem narazila na tento zápis z r.1680:

Zemřel tedy syn Mariany Rathauské z městečka Doubravice, který se jmenoval Jan Bučovský. Že mu bylo 35 let a byl lokajem na rájeckém zámku, to jsem vyčetla z jiných zápisů. Že nebyl ženatý je zřejmé.  Proč u něho ale neuvedli otce, nýbrž matku? Otec byl v té době už sice po smrti, ale v těchto případech se přece obvykle uvádělo „syn po nebožtíkovi“? Proč najednou matka a s jiným příjmením?

Tady je zápis narození tohoto Jana:

Na první pohled na něm není nic zvláštního, až na to, že je to úplně první zápis v doubravické matrice. Jeho otec Václav Frantz Bučovský byl totiž prvním doubravickým matrikářem. Matriku vedl od r.1648 a narození svých dvou synů v letech 1645 a 1647 do ní dopsal dodatečně. Kromě toho byl i rektorem.  A jak napovídá příjmení, skutečně pocházel z Bučovic. Že si ho ale doubravičtí vážili, dokládá velké množství zápisů o jeho kmotrovství v rozsahu celé doubravické farnosti. Počtem ho předčila jen Mariana Rathauská. Když jsem později pochopila, že se jednalo o jeho manželku, trochu mi to vyrazilo dech. Pomalu jsem ale dospěla k následujícímu vysvětlení.

Jméno Rathauský se v mužské obdobě objevuje v té době ještě v Rájci. Petr Rathauský mohl být Marianin otec nebo bratr (zemřel mezi roky 1656 - 69). Měl dceru Juditu a syna Jířího, který se v r.1670 oženil. V Lánském rejstříku se však toto jméno na Rájeckém panství vůbec neobjevuje. Rathauští tedy nehospodařili na žádném z gruntů, Marianin otec byl s největší pravděpodobností vrchnostenský zaměstnanec, muž, jenž měl určité postavení a byl všeobecně znám. Od tohoto postavení se odvíjelo i sociální postavení jeho dcery. Bučovský byl sice „přivandrovalec“, ale byl vzdělaný a  zřejmě „pravou rukou“ pana faráře. Potkaly se zde tedy dvě osobnosti s velmi silnou identitou, která jim zůstala, přestože  propojily svoje životy sňatkem.  Bučovský musel svou ženu respektovat, neboť ani jednou nepodlehl pokušení zapsat ji jako Bučovskou, ženu Bučovského či rektorku. S  vyjímkou narození vlastních dětí.  

Mariana Rathauská a její syn Jan Bučovský jako kmotři 1679:

Mariana Rathauská zemřela jako "Mariana vdova po nebožt. Václavovi Bučovským někdejším rektoru doubravickým" 17. března 1686.