Rod Kolář
1. generace
Nejstarší doložený přímý předek je Kašpar Kolář z Rovečného. Odhaduji, že se mohl narodit někdy kolem roku 1660. Bohužel zápis o jeho narození jsem nenašla, stejně jako zápis o jeho sňatku a úmrtí.
Kašpar se oženil s Rozynou. Jejich děti:
Blažej (zemřel 28.3.1759 údajně ve věku 64 let)
Rozyna (21.2.1694)
Martin (1.11.1696)
Kateřina (21.10.1699)
2. generace
Blažej, sedlák z Rovečného se 2.11.1722 oženil s Marynou Vondrovou, dcerou Jiřího Vondry z Niklovic. Jejich děti:
Anna (14.6.1732) – vdala se r.1758 za Jana Řehořka
Václav (16.7.1735 - 24.3.1804)
Jan (16.3.1738)
Maryna (15.8.1740)
Rozára (3.2.1743)
3.generace
Václav, sedlák z Rovečného č.p.40 se oženil s Marynou (zemř. 4.1.1801 údajně ve věku 65 let). Děti:
Anna (9.2.1763 – 9.8.1810) zemřela jako svobodná na rodném statku
Mariana (8.1.1765 - 9.1.1770)
František (20.8.1775 - 10.2.1848)
4.generace
František, sedlák z Rovečného č.p. 40 se 27.11.1798 oženil s Rozálií, dcerou Jana Dostála, sedláka také z Rovečného č.p.26, narozenou 7.9.1775 (zemřela 15.3.1818). Měli tyto děti:
Josef (20.7.1799) +
Rozálie (7.7.1800 – 30.3.1818)
František (nar.2.10.1802- 5.6.1850) zemřel na zápal střev, v matrice je poznámka, že pro přílišný otok a panující jarní počasí byl hned druhý den pochován
Jan (12.5.1805)+
Terezie (18.9.1807 – 30.6.1831) zemřela na nemoc žaludku
Vincenc (19.5.1810) po sňatku zůstal na č.p.40
Eleonora (4.1.1813- 9.1.1814)
Ovdovělý František se ve věku 42let oženil podruhé, a to 6.5.1818 s Terezií Mikulášovou (28 let) s Věstína č.p.5. Jejich děti :
Karel (21.3.1819 – 12.4.1819)
Františka (29.1.1821)
Josef (18.12.1822)
Karel (5.12.1824) - byl voják, bydlel v domku č.88 ?
Eleonora (8.12.1826) měla za svobodna dvojčata Františku a Josefa nar.1844, obě děti po pár dnech zemřely
Štěpán (26.12.1832 – 10.4.1835)
5.generace
František, domkař v Rovečném č.p. 58 se oženil 9.11.1829 s 24letou Viktorií (5.11.1805 -31.1.1873) dcerou po zesnulém Karlu Šimkovi, sedláku z Věstína č.p.17 a jeho manželky Rozalie roz. Navrátilové původem z Rovečného. Jejich děti:
František (27.4.1830)
Anna (30.8.1832)
Vincencie (11.2.1835)
Josef (12.6.1838)
Vincenc (25.5.1842)
Karel (28.5.1845 – 24.6.1935)
Františka (31.1.1850)
6.generace
Karel, podruh v Rovečném č.p. 41 . Oženil se 27.2.1876 s Eleonorou Míčovou (nar.2.10.1849), nemanželskou dcerou Františky Míčové, později provdané Srstkové, podruhyně z Rovečného. Už před svatbou se jim narodil syn
Josef (16.10.1875)
Další děti:
Františka (7.2.1878)
František (25.10.1881 – 14.8.1939)
7.generace
František, tkadlec v Rovečném č.p.37. Oženil se 31.1.1909 s Josefou Krčilovou (1.5.1889 – 22.3.1958), bývalou služebnou v č.p.38, v době sňatku už žila s Františkem v č.p.37. Narodila se v Sulkovci a byla dcerou domkaře č.p.27 Františka Krčila a jeho manželky Jindřišky roz. Břemkové z Polomí č.7. Pouhé 4 dny po sňatku se jim narodil syn
František (4.2.1909 – 20.9.1977)
—————
Rod Dvořáčků z Petrovic a ze Žďáru na okr.Blansko
Příjmení Dvořáček vzniklo jako zdrobnělina příjmení Dvořák. K tomuto zdrobňování docházelo především na Blanensku, kde i dnes žije Dvořáčků nejvíce. Dvořáci byli původně větší svobodní sedláci. Tedy ti, co vlastnili hospodářský dvůr. Existuje však i názor, že to mohli být lidé ze dvora, neboli ti, co ve dvoře pracovali ale i lidé ze dvora šlechtického. Další vysvětlení říká „Dvořák = šafář“.
Náš nejstarší doložený předek se jmenoval Tobiáš Dvořák, narodil se někdy kolem r.1610 pravděpodobně v Petrovicích, kde i později se svojí manželkou Kristínou bydlel. Jejich děti jsou už ale uváděny jako Dvořáčkovi. Kašpar se v r.1702 oženil s pravděpodobně velmi mladou Bětou Štolpovou, která mu porodila 11 dětí. Nejmladší z nich byl náš předek Jiří, podruh v Petrovicích č.p.6. Ten poměrně brzo ovdověl a pro svých pět dětí tak urychleně hledal matku novou. Našel ji v Jedovnicích, jmenovala se Mariana Sedláková a porodila mu další čtyři potomky. Nejstarší z nich byl náš Jan.
Jan dospíval za vlády Marie Terezie a jedna z jejích reforem velmi ovlivnila jeho život. Byla to takzv. raabizace, pojmenovaná po svém duchovním otci F.A.Raabovi z Korutanska. Její podstata spočívala v rozparcelování velkostatků na malé kousky půdy, jež měly jakžtakž postačit k uživení jedné rodiny. Ty pak byly přidělovány do dědičného nájmu bezzemkům, kteří se nazývali familianti. Doslova na poslední chvíli byl v r.1789 rozdělen i dvůr ve Žďáře, neboť následující roku Josef II raabizaci zastavil. Jedním z familiantů, kteří získali kousek rozparcelovaného žďárského dvora byl i tehdy ještě svobodný dvacetiletý mládenec Jan. Tímto způsobem přesídlili naši předkové z Petrovic do Žďáru.
Obývali tam pak po tři generace domek č.p.43. I Jan se oženil dvakrát. Z prvního manželství s Mariannou Jalovou, původem z Holešína, měl dceru Marii Annu a syna Matouše, z druhého pak ještě dalších deset dětí. Matouš, co by nejstarší zdědil domek i políčko. Je zajímavé, jak se osud rád někdy opakuje. Ten Matoušův hodně připomínal osud jeho otce i jeho dědečka. I on záhy ovdověl, i on se brzy nato oženil po druhé. Jeho první manželka roz.Trávníčková ze Žďáru č.p.7 podlehla následkům těžkého porodu poté, co přivedla na svět svého třetího syna Františka, který však zemřel pouhé tři dny po ní. Zemřel i jejich předchozí chlapec Tomáš. Prvorozený Jan tedy vyrůstal jako jedináček, neboť druhé manželství jeho otce zůstalo bezdětné. Byl tedy i jediným dědicem rodinného hospodářství. Oženil se s dívkou, která měla stejné příjmení jako jeho macecha – Kakáčová (nebyly to však blízké příbuzné) a měl s ní sedm dětí, z toho jedny dvojčata. Dospělosti se však dožily jenom čtyři. Náš praděda František byl už ale nejmladší, takže žádné dědictví nebylo. Odstěhoval se do podnájmu v č.p.8, kde provozoval ševcovinu. Vypadá to, že to bylo v nějakém přístěnku u podsedníka Hasoně, s jehož dcerou se později oženil, protože ve svatebním zápisu jsou uvedena bydliště snoubenců jako 8a a 8b. Z Františkových dětí je v matrice zapsaný jenom nejstarší syn František (nar.1883), který ale za rok zemřel. Matrika končí v roce 1885 a další zápisy nejsou prozatím k dispozici.