Cyprián Antropius byl první písemně doložený rektor v Doubravici nad Svitavou. Toto neobvyklé jméno mě zaujalo natolik, že jsem začala pátrat jak po jeho původu, tak po původu jeho nositele. Odkud asi přišel a jak se odvíjel jeho osud?
Cizokrajně znějící příjmí, jak dokládají níže uvedené obrázky, má svůj původ překvapivě v Čechách. Patrně vzniklo z řeckého slova anthropos (člověk) a jeho prvním nositelem musel být znalec řečtiny a latiny, renesanční vzdělanec. Domnívám se, že touto osobou byl „učitel slova božího“ luteránský kněz Jakub Antropius (Antropas) Kouřimský, nar. pravděpodobně kolem r.1540, jenž dle příjmí, pocházel z královského města Kouřimi. Kde získal vzdělání známo není. V r. 1575 působil jako kněz v Chotěboři (Pilnáček, Paměti městyse Černé Hory, Garn 2010, str.135), odkud přešel do Bořitova. V r.1580 je zmiňován jako duchovní správce církve bořitovské a černohorské, v roce 1581 i boskovické. V roce 1588 sloužil v Jevíčku v kostele sv. Mikuláše, který byl v r.1791 zbořen.
Musel to být člověk s velkou autoritou. Svědčí o tom příběh obyvatel města Bystřice nad Pernštejnem, kteří „ohlížejíce se po knězi, našli si člověka starožitného ouřadu kněžského užívajícího, ale chtějíce vědět jaký jest, doptávali se na něj Jakuba Antropa Kouřimského.“ Ten ho vylíčil jako „muže pokojného, bohabojného, který se spravuje s augšpurskou konfesí a může o něm pověděti všecko dobré“ (Jan Tenora, Z pamětí města Bystřice nad Pernštýnem). Současně napsal i onomu knězi, jenž se jmenoval Jan Pražský, na kněžství vystudoval v italských Benátkách a v současné době působil v městečku Uhelná Příbram. Ve svém listě mu zase doporučil místo v Bystřici. Bohužel to celé nedopadlo dobře, což ale nebylo vinnou Antropase, nýbrž liknavostí bystřických a neochotou biskupa souhlasit s knězem vysvěceným v Benátkách a řídícímu se augšpurskou konfesí.
Rozšíření jména Antropius v Evropě roce 1700 a 2021 (převzato z webu Geneanet.org)
Pokud jde o genealogii Jakuba Antropase, je známo, že byl ženatý a zplodil potomky. Písemně doloženým (možná nejstarším) jeho synem byl Jeremiáš Theofil. I on byl knězem. V r.1588 působil v městě Německá Bělá (dnes Bělá nad Svitavou). Když v té době občané města Polička kněze neměli, spravoval dočasně tuto farnost Jeremiáš Theofil. Zachoval se dopis z 5.6.1588, v němž Jakub Antropius děkuje poličským za zvěřinu, o kterou se podělil se svým synem. (Časopis Muzea království Českého, 1901, č.3, str.370)
S největší pravděpodobně byl Antropasovým synem i Felix Antropius Chotěbořský. Ani fakt, že Felix Antropius nebyl luterán, nýbrž český bratr, tuto možnost nevylučuje, neboť náboženství tehdy procházelo rodinami, jinou víru občas vyznávali otec a syn, bratr a sestra. Felix Antropius působil v roce 1608 jako českobratrský kaplan v Ivančicích u Brna, kde si také našel nevěstu. Byla jí Kateřina dcera ivančického souseda Václava Pěkného. O rok později se s ní také zde také oženil. V roce 1612 je pak zmiňován v obci Kostelní Vydří (Kirsche Widern) okr. Dačice. (Kirschliche Topographie von Mähren, meist nach 1856, Jahrbuch ahrbuch der Gesellschaft für die Geschichte des Protestantismus ..., Svazek 9)
Konečně se dostáváme k Cypriánu Antropiusovi. Byl synem nebo vnukem Jakuba Antropase? Teoreticky je možné obojí. Dle mého odhadu se mohl narodit někdy kolem roku 1590. Felixe Antropiuse tedy jako otce můžeme zcela vyloučit. Mohl být však synem Jeremiáše Theofila nebo i synem Jakuba Antropase, nejspíš nejmladším nebo i z druhého manželství. Zajímavé také je, že nežil na Moravě ale v Čechách v obci Radonice. I on byl zřejmě lutherán, a proto se záhy po Bílé Hoře rozhodl pro exil. Exulanti v první vlně (1621 – 1629) neodcházeli příliš daleko. Věřili totiž, že se situace v Čechách brzy zlepší a oni se vrátí domů. Členové jednoty bratrské směřovali většinou do Polska, Braniborska či Uher, luteráni a novokališníci hledali útulek v Sasku. Tam se jejich centrem stalo město Pirna, kde jich žilo dle jmenného soupisu z r.1629 zhruba 2 tisíce, mezi nimi i Cyprián Antropius. Se svojí rodinou (manželka a 4 děti) a ještě dvěma dalšími dalšími českými rodinami bydleli v ulici Vogelgasse u Eliase Henelna.* Jméno manželky ani jména dětí nejsou v seznamu uvedena. Stejně tak zde není uvedeno Cypriánovo povolání. Život emigrantů nebyl nikdy snadný, a tak se mnozí záhy skutečně vraceli domů, kde ale nebyli příliš vítáni. Jejich místa i příbytky už mezitím totiž obsadili jiní. Podobný osud zřejmě čekal i Cypriánovu rodinu. V dalším soupisu z r.1631 už totiž nejsou v Pirně uvedeni.
Těžko říct, kudy se dál ubíraly jejich cesty, v roce 1638 však zakotvili v městečku Doubravice nad Svitavou, kde se po 12leté pauze způsobené válkou, opět obnovila školní výuka. Cyprián zde působil jako rektor a obecní písař. Pochopitelně musel konvertovat ke katolictví. Zemřel asi v roce 1658, neboť téhož roku ho zde vystřídal na místě rektora Václav Franz Bučovský. V matrice obce, která se začíná psát rokem 1648 je ještě občas uváděna jeho žena Dorota jako kmotra. O jejich vlastních dětech tam ale není vůbec žádná zmínka, jako by se z Doubravice vypařily. A tak jsem začala pátrat po jméně Antropius. Kupodivu jsem ho nalezla v matrice farnosti Radonice nad Ohří.
Matrika obce začíná rokem 1661 a hned v tomto roce je zapsán jistý Daniel Antropius z Pátku jako kmotr. Z dalších zápisů plyne, že Daniel Antropius byl šenkýřem a několikrát se stěhoval. Kromě Pátku žil také ve Slavětíně a v Orasicích. Jeho žena se jmenovala Dorota zemřela jako vdova ve věku 65 let v Radonicích v roce 1698. Jejich děti:
Jan (šenkýř z Radonic)
Alenka (1674 kmotra)
Frydrich nar. 3.6.1667 v Orasicích
Mohl by být Daniel Antropius Cypriánovým synem? Je možné, že právě on porušil linii učitelů (slova božího i dítek světských) a stal se z něj hospodský? Dle věku jeho dětí jsem odhadla, že se Daniel mohl narodit v letech 1620-30, což by skutečně odpovídalo některému z potomků Cypriána a Doroty. A další pro. V Berní rule ani v Lánském rejstříku se jméno Antropius vůbec nevyskytuje. Což opět nahrává teorii, že Daniel nebyl osedlý, že do Radonic odněkud přicestoval, že se prostě vrátil do svého rodiště.
Dnes žije v Česku 130 nositelů a nositelek příjmení Antropius, nejvíce právě v okolí Radonic nad Ohří.
* Lenka Bobková, Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621 -1639, Praha 1999, str.44