Kam se ztratil z Rájeckého panství rod Václavů

30.01.2018 15:27

 

V lánském rejstříku Rájeckého panství se příjmení Václavů vyskytuje hned ve třech obcích. V Holešíně, Kuničkách a ve Žďáře.  Je vždy uvedeno na prvním místě a zápisy udávají, že každému z nositelů tohoto příjmení příslušel k obdělávání celý lán orné půdy.  Vzhledem k tomu, že z Holešína přes Kuničky do Žďáru je to po lesních cestách asi 6 km, lze se domnívat, že se jednalo o příslušníky jednoho selského rodu, blízké příbuzné, možná dokonce bratry. Všichni byli potomky nějakého Václava. Mohlo to vypadat asi nějak takhle:

Popis: C:\Users\Eva\Documents\Ancestry1.0.21.86\save\rodina Václava Kuničky.jpg

 

Přesto toto jméno z matriky koncem 17. stol. úplně zmizelo. Zdálo se mi nepravděpodobné, že by všechny tři rodiny vymřely po meči či z gruntů zběhly. Proto jsem začala pátrat. Podívejme se na ně jednotlivě.

 

Holešín (Jan)

Holešín leží v údolí potoka Holešínky. První písemná zmínka o obci je z 1349 a v polovině 16. Století byl pány z Drnovic připojen k Rájeckému panství. V 17. století ji tvořilo devět usedlostí. Z nich byly dva lánové a dva půllánové grunty. Na jednom lánovém hospodařil Jan Václavů. Z doubravické matriky, kam Holešín, Kuničky i Žďár spadaly farností, jsem vyčetla, že Jan měl kromě syna Martina ještě dcery Dorotu, Annu a Markytu. Ty se postupně v letech  1650 -  60 vdaly.

 

Popis: C:\Users\Eva\Pictures\Lánský rejstřík Holešín.JPG

 

Po Janu Václavovi převzal hospodářství jeho syn Martin. S manželkou Kunhutou měl syny Šimona (1654) a  Matěje (1656). S druhou manželkou Dorotou pak syna Tomáše.  Zdá se však, že jediný Šimon se dožil dospělosti a uzavřel manželství. Syna ale nezplodil. Opravdu to vypadá, že holešínský rod Václavů zcela vymřel po meči.    

 

Kuničky (Matěj)

Ves v dolíku uprostřed lesů. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1378. Zdejší pozemky patřily pánům z Doubravice. Svůj název Kuničky odvozují od koní, kteří zde byli chováni, patrně pro pány z doubravického hradu. Obec má koně i ve svém znaku a dříve jej používala i na své pečeti. V polovině 17. Stol. byla velikostí srovnatelná s Holešínem (8 stavení). Na největším gruntě seděl Matěj Václavů. Po něm ho zdědil jeho syn Kašpar Macků. Že se skutečně jednalo o vlastního Matějova syna dokládá i matriční  zápis o sňatku Kašpara, syna Matěje Václavovýho z Kuniček z roku 1667.  

Popis: C:\Users\Eva\Pictures\Lánský rejstřík  Kuničky  Kašpar Macků po Matěji Václavovým.JPG

 

 

Popis: C:\Users\Eva\Pictures\sňatek Kašpar Václavů (Macků) 1667 Kuničky.JPG

 

Kašpar už nebyl synem Václava, nýbrž Matěje zvaného Macek. Proto Kašpar Macků.  A  linie pokračuje ve stejném duchu. Syn Kašpara Macka dostal jméno Jan Kašparů. A teprve tam se přeměna křestního jména otce v synovo příjmení zastavila.  Ustálilo se tedy na tvaru Kašparů, Kašpar, eventuálně Kašpárek.   

 

Žďár (Pavel)

Zďár byl k Rájeckému panství připojen společně s Holešínem.  Byl ale větší. V 17. stol. ho tvořilo 19 usedlostí a navíc ještě panský hospodářský dvůr.  Na jednom z gruntů hospodařil

Popis: C:\Users\Eva\Pictures\lánský rejstřík Žďár.JPG

 

Pavel Václavů, který ho předal svému synovi Bartoňovi Pavlů. V matrice je ale nazýván Bartoň Pavloun (psáno Pavlaun). Takže tady také, stejně jako v Kuničkách, došlo ke změně příjmení (příjmí) podle křestního jména otce. Pavel Václavů zemřel už před rokem 1659. Tehdy se totiž jeho syn Bartoň ženil a Pavel už je v zápise jmenován jako Pavel Pavloun. Jak je vidno, docházelo i obrácenému procesu – přenosu synova příjmení na již zesnulého otce. Bartoň se oženil dokonce třikrát. První žena mu zemřela už při porodu prvního dítěte.  Druhou manželkou byla Dorota Holárková, dcera holešínského sedláka Řehoře Holárka, který se údajně dožil 103 let, což se ale nedá ověřit. S Dorotou měl Bartoň syny dva a s třetí manželkou Marianou rozenou Modrákou z Němčic také dva. Díky jim se rod udržel, neboť jsem se v kronice obce Žďár dočetla, že v letech 1888- 91 zde starostoval František Pavlon, čtvrtník z č.60. S největší pravděpodobností se jednalo o potomka Pavla Václavů.  

 

Závěr

Václavovi tedy z kraje nezmizeli, jen je musíme hledat pod jinými příjmeními.  Asi se už nikdy nedozvíme, zda tajemný Václav, kterému také nejspíš říkali po jeho otci  -  možná Kubů, Janů, nebo Martinů, sedlačil v Holešíně, Kuničkách nebo ve Žďáře.  Byl ale tou nejstarší konkrétní osobou v početné galerii mých přímých předků.

 

 

Zdroje:

https://actapublica.eu/

https://geoportal.cuzk.cz/

https://www.mza.cz/a8web/a8apps1/d1/docs/D0001-176.htm

 https://www.rajecjestrebi.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuni%C4%8Dky

 

 

Kontakt

Rodokmeny od Evy

evevesela@seznam.cz

Vyhledávání

Fotografie použita dle Creative Commons John Mallon Iphoneography  © 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode